22.kapitola
8. 4. 2012
Noc před Druhým úkolem šel Harry do prefektské koupelny na pátém patře, neboť dříve toho dne dostal od Cedrika velmi tajemnou radu. Hermiona už mu vynadala, že nerozluštil klíč dříve, ale on jí nemohl říct o těch ostatních věcech, které mu ležely v hlavě.
Cítil se lehce zranitelně, když se měl potloukat kolem po večerce a bez neviditelného pláště (stále ještě ho měl Snape) ale nešel dřív, protože nechtěl riskovat, že by ho zahlédl nějaký prefekt, jak používá jejich koupelnu. Pod paží měl umístěné vejce, župan utáhnutý těsně kolem pasu. Jen doufal, že nikdo není kolem, nechtěl vysvětlovat Filchovi, co tu proboha dělá. Nejen, že bylo po večerce, ale taky nebyl prefekt a tudíž technicky neměl dovoleno používat tuto koupelnu.
Harry se naklonil ke dveřím a zašeptal heslo Lesní vůně. Dřevěné dveře se otevřely bez zavrzání, překročil práh a málem mu upadla čelist. Vana, velká jako plavecký bazén, byla zapuštěná do podlahy, kolem všech čtyř stran měla šperky vykládané kohoutky. Namátkově vyzkoušel pár kohoutků, z jednoho vytryskla voňavá pěna, z jiného zas obrovské bubliny. Otevřel ještě další a napustil vanu vodou a pěnou, což šlo velmi rychle i přes velikosti vany. Zazubil se, kouzla jsou prostě skvělá.
Na jedné stěně visela malba jezerní panny, vypadalo to, že spí, protože tichounce chrápala. Na poličkách rozmístěných podél stěn byly uložené hromady načechraných bílých ručníků. Harry k nim přešel, vzal dva, položil je na zem vedle vany a usadil na ně vejce. Než se svlékl, zamkl dveře, nemohl se dočkat, až vklouzne do vody, vana plná pěny vypadala tak lákavě, že klíč byla ta poslední věc, na kterou myslel, chtěl si jen odpočinout.
Harry si rychle stáhl pyžamové kalhoty a spodní prádlo předtím, než vklouzl do koupaliště. Teplota byla tak akorát, právě tak teplá, aby celé jeho tělo zalila horkem. Posadil se na římsu, která se táhla jako sedátko podél okraje vany, a chvíli upřeně zíral na vejce. Jak mu koupel proboha mohla pomoci vyřešit klíč? Harry pokrčil rameny a otevřel vejce, známý skřípavý jekot se odrazil od vykachlíkovaných stěn. Tepalo mu v uších, pokusil se znovu zavřít svůj úlovek, ale jeho ruce byly kluzké od pěny a vejce mu z nich vypadlo do bazénu.
Jek stále pokračoval, ale zněl trochu víc… hudebně? Harry se zhluboka nadechl a ponořil svou hlavu pod vodu. Střed vejce zářil zlatými bublinami a nyní slyšel útržky písně, která, jak se zdálo, vycházela z vejce.
Přijď za námi v ten náš modrý svět
nad zemí náš zpěv neslyšet
máš hodinu jen krátký čas
ztracené bys získal zas. (Překlad z filmu)
nad zemí náš zpěv neslyšet
máš hodinu jen krátký čas
ztracené bys získal zas. (Překlad z filmu)
Verše se opakovaly znovu a znovu dokola, Harry zadržoval dech tak dlouho, jak mohl, takže si tu píseň pamatoval, když se s lapáním po dechu a kašláním vynořil na povrch a vytíral si vodu z očí. Jezerní panna na zdi poněkud hlasitěji zachrápala a Harry se znovu upřeně zadíval na malbu. Jezerní lidé? Možná v Bradavickém jezeře žili nějací jezerní lidé? Ale jak má proboha na hodinu zadržet dech? Byl pod vodou jen pár minut a měl pocit, jakoby mu hořely plíce.
Jakmile vejce usadil zpět na dlaždice vedle ručníků, lehl si s hlavou opřenou o okraj vany. Voda pleskala o jeho pokožku, pěna ho lechtala a on se usmál sám pro sebe. Nebylo by špatné být prefektem, už jenom kvůli tomu, že by mohl chodit do téhle koupelny. Jeho oči se stávaly těžší a těžší, a kdyby se neozvalo hlasité zaklepání na dveře, Harrymu by hrozilo, že sklouzne pod hladinu.
„Harry, to jsem já,“ ozval se zpoza zamčených dveří Cedrikův chraplavý šepot. Harry našel svou hůlku v hromadě svlečeného oblečení a pohybem zápěstí a zamumlaným Allohomora otevřel dveře. Cedrik vešel, ruce v kapsách kalhot. Dnes v noci na sobě neměl školní hábit, byl oblečený jen v džínech a světle krémové košili. Harry nikdy předtím neviděl Cedrika v něčem tak neformálním jako džíny a musel přiznat, že mu to v nich opravdu velmi sluší. Opravdu velmi. Když se díval na Cedrika, všechna krev v jeho těle se mu nahrnula do rozkroku, do jeho pulzujícího penisu.
Harry jakoby spolkl zlatonku, která mu náhle uvízla v krku, a byl rád, že na vodě je tolik pěny. „Cedriku, ahoj. Co tady děláš?“
„Jen jsem se chtěl ujistit, že jsi v pořádku, teprve nedávno tě propustili z ošetřovny.“
„Jsem v pořádku,“ řekl Harry. „Přišel jsem na ten klíč. Díky.“
„Nemáš vůbec za co,“ usmál se Cedric a klekl si vedle ručníků, jeden zdvihl. „Jsi připravený vylézt ven?“
„Umm,“ řekl červenající se Harry a snažil se nepřitáhnout pozornost na svůj rozkrok, ale jeho oči se tam mimovolně zadívaly.
„Oh,“ uculil se Cedric. „V tom případě, myslíš, že by ve vaně bylo místo ještě pro jednoho, snoubenče můj?“
Harry se zašklebil zpět a rychle se podíval na prsten zdobící jeho prst. Nikdy předtím o tom takto nepřemýšlel, věděl, že měli zásnubní obřad, ale teprv, když ho Cedric oslovil jako snoubence, došlo mu, co to znamená. Budou se brát. Bude si brát Cedrika Diggoryho.
Úkol se rázem stal bezvýznamným. Bude si brát Cedrika, to je to jediné, na čem mu záleží, a jeho srdce se mu naplnilo radostí, která proudila jeho tělem, až bylo skoro dvakrát tak veliké. Harry si nepamatoval, kdy naposledy se cítil tak šťastně a tak spokojeně. Strnule se díval na Cedrika, zděšeně zjišťoval, že se mu pohled rozmazává slzami, které se marně snažil zadržet.
Cedrik poklekl vedle Harryho a smutně se na něj zadíval. „Hej, co to je? Harry, jestli nechceš, tak se nemusíme spolu koupat.“
„Ne – ne, to – to není t-tím,“ vzlykal Harry. „Já jsem prostě tak šťastný!“ S tím prohlášením Harry použil všechnu svou chytačskou sílu a stáhl Cedrikovu tvář dolů k dlouhému, pomalému polibku. Oh, málem by vyvrcholil jen z tohohle, z líbání Cedrika. Své mokré ruce zapletl do Cedrikových vlasů, cítil, jak vlhké prameny mu proklouzávají skrz prsty. Cedrik se odtáhl, lapal po dechu a jeho líce získaly půvabný odstín lasturově růžové. Harry chtěl olíznout každý jejich centimetr. „Myslím, že jsem trochu moc oblečený,“ zasmál se nervózně Cedric. Cedric byl taky nervózní? Bylo by to poprvé, co by oba byli nazí v přítomnosti toho druhého, ale Harry, navzdory nervozitě, nechtěl cokoli z toho zastavit, ne do té doby, dokud Cedric bude chtít pokračovat.
Když se Cedric vzdálil a postavil se, zul si boty, v kterých byl bez ponožek, Harry odhadoval, že i přes nervozitu nechtěl Cedric tak brzy dovést věci až do konce. Cedric si rozepnul vrchní tři knoflíky košile, pak ztratil trpělivost a přetáhl si ji přes hlavu. Harry byl přikován k tomu pohledu, paměť ho neklamala; Cedrikův hrudník byl stejně svalnatý a pevný, jak si ho pamatoval z té noci ve stanu. Myslel si, že jeho vysněná verze Cedrika byla nejspíš přehnaným výplodem Harryho mozku, ale ne, všechno to bylo skutečné a stálo to přímo před ním.
Harry nedokázal potlačit toužebné zasténání, které mu uniklo hned, když Cedric rozepnul knoflík na svých džínech a Harrymu se zjevil výhled na cestičku měkce vypadajících chloupků, které se nořily pod Cedrikovy kalhoty. Cedrik rozepnul zip poněkud opatrně a Harry brzy pochopil proč. Cedrikova dosti působivá erekce napínala látku mezi jeho nohama a Harry si připadal, že on sám v tomto ohledu patří mezi ty menší. V porovnání s Cedrikem byl drobný a jen doufal, že Cedric nebude věnovat příliš času díváním se na něj, na jeho velikost.
Když Cedric vystoupil ze svých džínů, úhledně je a svou košili složil předtím, než si stáhl boxerky. Harry si nemohl pomoci a trochu se zahihňal, když porovnal Cedrikovo elegantně urovnané oblečením se svým vlastním namátkově odhozeným. Ani ho nenapadlo, aby ho poskládal. Cedric se přes rameno ohlédl na Harryho, ruce na lemu svých trenýrek a zakřenil se na něj, než za ně škubl a vyklouzl z nich ven. Bylo to o několik minut dříve, než se celý otočil a Harry ho spatřil v celé jeho nahé kráse.
Harry sklouzl šokem ze sedátka. Dobrý bože, Cedric byl ohromný! Jeho úd stál téměř kolmo k jeho břichu, už tak tvrdý s kapkou čiré tekutiny na špičce. Cedrik držel ruce sevřené v pěst nervózně podél těla, jako kdyby se bál, že by ho Harry mohl shledat nedostatečným nebo ošklivým nebo něco takového. Harry si myslel, že v životě neviděl nic krásnějšího než zcela nahého a zcela vzrušeného Cedrika Diggoryho.
Harry se usmál a rozpřáhl svou náruč; o chvíli později se Cedrik k němu v pěně připojil a oba dva plavali k sobě a políbili se, jakoby každý z nich byl pro toho druhého životadárný kyslík. Cedric líbal skvěle, zdálo se, jakoby věděl, co se Harrymu líbí, jak si užívá, když mu lehce kouše spodní ret, ale ne horní, jak miluje, když jejich jazyky proti sobě vášnivě bojují, jak zbožňuje, když mu Cedric prsty probírá vlasy. Oba šlapali vodu, nohy ovinuté kolem toho druhého, rukama se navzájem drželi v pase.
Harry mohl cítit Cedrikovy chloupky na hrudi na svém hladkém hrudníku, nemohl se rozhodnout, jestli ho to lechtá nebo vzrušuje. Potom Cedric posunul svá ústa a začal Harrymu sát krk; definitivně vzrušující. Harryho penis se pohupoval ve vodě a snažil se najít něco, o co by se mohl třít, ale voda je od sebe odnášela. Cedric přerušil své počínání na Harryho krku, což donutilo Harryho frustrovaně zasténat, bylo to tak dobré! Cedric dotáhl Harryho zpět k místu na stupátku a sednul si, Harryho si obkročmo posadil na klín, každou jeho nohu měl z jedné strany svého pasu.
„Cedriku! Oh, bože, Cedriku!“ zakňučel Harry, jakmile jeho úd přišel do kontaktu s Cedrikovým podbřiškem a stejně tak s jeho erekcí, a proběhla jím vlna vzrušení. Položil si hlavu Cedrikovi na rameno, lapal po dechu, Cedric uchopil Harryho boky a začal jím pohybovat proti sobě. Harry rozechvěle vnímal vše, levandulově vonící pěnu, vodu, tříštící se o jeho pokožku, Cedrikovy prsty svírající Harryho, jakoby byl ta jediná věc držící ho na zemi, jejich těžké oddychování, jak přiráželi proti sobě, jemné polibky, kterými Cedric zahrnul Harryho krk, kam jen dosáhnul.
Harry se občas penisem otřel o matraci nebo polštář, ale to nebylo ničím ve srovnání s pocitem, který probíhal jeho tělem, zatímco ve vaně zuřivě přirážel proti Cedrikovi. Všechna jeho nervová zakončení byla v plamenech a byl si jistý, že shoří na popel, nikdo nemohl přežít takovou intenzitu dlouho. Harry si připadal, jakoby měl v příští minutě explodovat, popadl Cedrikovu tvář a políbil ho, tvrdě, tlačil svůj jazyk do Cedrikových úst, jak orgasmus vytryskl z konce jeho penisu v bouřlivých záchvěvech. Vlna za vlnou ho přelévala, zaplavovala jeho i Cedrikovo břicho hustší tekutinou, jež se přidala k té, která je už pokrývala. Vlny nepřestávaly, vynášely ho výš, dál a dál dokud nepřistál, křičíc Cedriku! Cedriku! v ráji Cedrikova chvějícího se těla, když Cedric vystříkl mezi ně, jeho ruce sevřely Harryho boky tak pevně, že měl klouby bělejší než pěna.
„Oh, Bože. Oh, Bože,“ opřel si Harry čelo o Cedrika, jak se snažil znovu chytit dech. Srdce mu neustále bušilo do žeber a celé tělo cítil spíše jako vodu, v které seděl, než jako maso a kosti. Projel jím další malý otřes a on vibroval na Cedrikovi, miloval, jak jejich mokrá těla po sobě klouzala.
Cedric sundal ruce z Harryho boků, chytil do nich chlapcovu tvář předtím, než ho zatáhl dolů pro nádherný, sladký polibek, jenž Harryho přivedl do rozpaků a jeho penis znovu začal mohutnět. „Páni!“ řekl Harry, když se odtáhli, aby nabrali dech. Harry cítil, jak Cedrikův úd také proti jeho tvrdne a nesměle se na něj usmál, ačkoliv proč se stále cítí nesměle i potom, co spolu dělali, tím se snažil nezabývat.
„Líbilo se ti to, Harry?“ usmál se Cedric a políbil Harryho na nos, pak na tváře, pak na víčka.
„To bylo úžasné! Hm, Cedriku, co to bylo?“
„Jak se tomu říká, myslíš?“
Harry přikývl.
„Myslím, že se tomu říká dělání Cedrika a Harryho velmi šťastnými!“ smál se Cedric, ale přestal, když viděl, jak Harry našpulil pusu. „Fajn, říká se tomu frottage, je to z francouzštiny.“
„Jako sýr?“ zeptal se Harry, čím dál tím víc zmatený.
„Ne, to je fromage!“ vyprskl Cedric. „Frottage, třít se proti něčemu. Příjemný, že?“ Harry nemohl než souhlasit, protože v ten okamžik se mu Cedrikův penis jemně otřel o jeho.
„Myslím, že nejspíš potřebuji frottage trochu víc procvičovat,“ zasténal Harry a natáhl se pro další polibek.
Cedric mu s největší radostí vyhověl.