13. Pochyby
Eleonora byla ráno propuštěna z ošetřovny a rovnou si zašla na snídani. Celou dobu vzpomínala na včerejší noc, kdy ji Harry navštívil a řekl ji tolik věcí, o kterých nikdo jiný neměl ani zdání. On ji potřeboval hned z několika důvodů, sice souhlasila, že mu ráda ve všem pomůže, ale nyní o tom pochybovala.
Ve Velké síni přibyl nový stůl, nad kterým byly všechny čtyři kolejní praporce a pátý praporec hlásal „Brumbálova armáda!“
„Takže měl pravdu, všichni už jsou tady,“ řekl si sama pro sebe a sedla si ke Zmijozelskému stolu.
„Hej, El, prý u tebe v noci byl Potter, co ti chtěl?“ křikl na ní někdo z protější strany stolu.
„Co tě to zajímá? Se ho zeptej ne? Sedí u učitelského stolu,“ odpověděl chlapci Eleonora a nabrala si na talíř hromadu jídla.
„Právě že nesedí. Nikdo ho neviděl a ty jsi prý byla poslední. Ještě se šíří fámy, že šel do Chroptící chýše, ale to jsou podle mě kecy,“ prozradila ji dívka, která seděla naproti ní. Když to Eleonora slyšela, přejela pohledem učitelský stůl a doopravdy ho neviděla.
„Kde je? Říkal, že bude nablízku, ale nikde ho nevidím,“ řekla potichu Eleonora, ale měla smůlu, protože ji ostatní dívky kolem ní slyšely.
„Co mezi vámi dvěma je? Chodíte spolu? Líbali jste se včera, nebo něco ještě lepšího?“ optala se ji sousedka a Eleonora celá zrudla.
„Nic nebylo a už toho nechte,“ zavrčela na ně a nacpala si do úst palačinku. Všichni na ni udiveně hleděli, protože jedla palačinku a nikde na stole nebyla k dostání.
„Kde jsi tu palačinku vzala?“ podivila se druhá sousedka.
„Jak to mám vědět? Prostě ze svého talířku,“ odpověděla.
„No tak, nebuď labuť a řekni co se včera stalo,“ dotírala na ní první dívka. Eleonora zakroutila hlavou a mávla rukou, přitom si pomyslela, aby dívky kolem ní už byly z ticha. Když chtěla některá z nich promluvit, ani jedna nemohla, protože ztratily hlas.
„Máš nyní v sobě obrovskou moc. Magie, kterou časem ovládneš ti dovolí kouzlit bez hůlky a jakmile to dokážeš, staneš se členem Řádu Starobylých mágů,“ zněla ji v hlavě jedna z mnoha vět, které ji Harry řekl.
„Omlouvám se,“ řekl, mávla znovu rukou a všechny tři dívky se zhluboka nadechly.
„Jak jsi to udělala?“ divily se všechny dívky, kolem ní.
„Mě se ptej,“ odpověděla ji Eleonora. Ozvalo se zahoukání a do Velké síně vletěla první sova z mnoha stovek sov, které každé ráno studentům nosily poštu. Eleonora nic nečekala a tak dál spokojeně jedla. Když všechny sovy zase odletěly, ozývalo se Velkou síní jen šustění pergamenu, trhaní balících papírů a sem tam nějaký vzdech, nad dopisy.
„Co je to za tvora?“ podivila se Eleonora, když místností běžel bílý dvanácterák. Doběhl až k ředitelce, chvíli tam stál, vypadalo to jako by mluvil a pak zmizel.
Ozvalo se zacinkání lžíce o sklenici a celá síň utichla.
„Prosím o pozornost. Dnešní výuka je zrušena,“ řekla Minerva a celou síň zaplavil jásot, nicméně ještě neskončila a dovolávala se dalším cinkáním o ticho. „Nicméně nebudete mít volno. Celý den budete na speciálním vyučování Obrany proti černé magii, kterou povede Harry Potter, Brumbálova armáda a několik vybraných učitelů. Zameškané učivo se budete muset doučit ve svém volném čase, ale to záleží na ostatních učitelích,“ dopověděla, co chtěla prvně říci a Velká síň propukla do vzrušeného hovoru, který přerušilo další cinkání o sklenici.
„V osm hodin se všichni dostaví na pozemky u Zapovězeného lesa,“ dodala a konečně si zase sedla.
Bylo osm hodin a deset minut. Všichni studenti, učitelé i Brumbálova armáda čekala před lesem a Harry nikde.
„Kde je? To mu není podobné, aby chodil takhle pozdě,“ postěžovala si Ginny. Hermiona přikývnula a dívala se směrem do lesa.
„Kam se díváš?“ optal se Ron a díval se jejím směrem.
„Ale nic, jen jsem měla pocit, že tam někoho vidím,“ odpověděla a měla pravdu. Hned na to z lesa vylezl Harry v příšerném stavu. Několik dívek vyjeklo zděšením, plno chlapců se posměšně ušklíblo a Harry si jen setřel pramínek krve z obličeje. Zase měl stejnou ránu jako nedávno a vypadalo to spíše, že jizva, která mu po tom zbyla, praskla.
„Co se ti stalo?“ přiběhla k němu Ginny a odhrnula mu vlasy z čela. Jizva ve tvaru blesku také krvácela. Harry se na ní podíval a jeho oči už nebyly zelené, ale krvavě rudé. Ginny vykřikla a o dva metry ustoupila. Hermiona se chytila za ústa a Ron obě dívky začal uklidňovat.
„Zavolejte Severuse,“ hlesl Harry a opřel se o strom.
„Snape je mrtvý, viděli jsme ho umírat na vlastní oči,“ křikl na něj Ron.
„Hovno jsi viděl. Vyvolej patrona a pošli jej do Chroptící chýše,“ zachrčel Harry a sesul se na zem.
„Všichni se rozejdou do učeben, výuka se dneska ruší,“ pronesla Minerva, ale Harry protestoval.
„Je málo času a musíme je naučit vše, co budeme schopni. Všechny rozdělte do dvojic a začněte od odzbrojovacích kouzel, pak omračovací a dál vám řeknu, až budu zase v pořádku,“ zachraptěl Harry.
„Dobře, uděláme jak říkáš,“ řekla Minerva a pomocí učitelů a Brumbálovi armády rozdělila všechny do dvojic. Chvíli si myslela, že taková kouzla všichni studenti musejí hravě zvládnout, ale zděsila se, když ani polovina všech studentů nedokázala použít kouzlo správně a odzbrojit svého soupeře.
„To je katastrofa, oni neumí taková základní kouzla a to se je učili v prvním ročníku,“ hlesla Minerva a Kratiknot si dupnul, že je to nehorázné lajdáctví.
Vzduchem nad studenty proletěl černý hábit a snesl se před Harrym.
„Severusi, nepovedlo se mi to, jeho obrany jsou silnější než moje magie,“ hlesl Harry a Severus si shodil z hlavy kápy.
„Jak to, že žiješ? Všichni tě měli za mrtvého,“ křikl Křiklan.
„Všichni až na Harryho Pottera, který mě ten den šel přivézt zpátky k plnému životu. Harry Potter, který mě celé studium nenáviděl a já jeho, ale on pochopil můj důvod nenávisti a odpustil mi,“ šeptnul Severus a z hůlky mu vyletěl temně fialový paprsek, který však nezhasnul, když narazil do Harryho těla, ale vytvořil kolem Harryho fialovou vrstvu a začal z něj vysávat účinky černé magie, které měl na svědomí objekt, vytvořený Salazarem Zmijozelem.
„Kráturo,“ křikl Severus a vedle něj se s prásknutím objevil domácí skřítek.
„Volal jste mě, pane Severusi?“ optal se Krátura a když jeho pohled spočinul na Harrym, posmutněl.
„Krátura pánovi říkal, ať nechá pozůstatky Salazara Zmijozela být, že ho stihne hrozná kletba, horší než smrt,“ šeptnul skřítek, ale ne dost potichu, aby to nezaslechli učitelé a Harryho přátelé.
„Cože? Pozůstatky jednoho ze čtyř?“ optala se Minerva a těkala pohledem k Krátury na Harryho a Severuse.
„Krátura se omlouvá, špatný skřítek, moc mluvil, půjde domů a okamžitě se potrestá,“ zakňučel Krátura.
„Ne, trestání se, jsem ti zakázal a zákaz stále platí. Severusi, co chceš dělat?“ optal se Harry.
„Pátral jsem v knihách a naleznul jsem jedno řešení, které by mohlo vyjít, ale pokud nevyjde, bude Zapovězený les plný zla a z podsvětí se sem dostanou obludná monstra,“ odpověděl Severus a Harry pochopil co tím myslí. „Kráturo, dones tenhle dopis na Ministerstvo kouzel. Je psán tvým jménem Harry a je tam i pečeť rodu Peverellů, která je nyní pečetí Potterů,“ dodal ještě Snape a podal Kráturovi dopis. Skřítek se uklonil a s dalším prásknutím zmizel.
„Kde se nacházejí ostatky Zmijozela a co s nimi hodláte dělat?“ optal se Křiklan, který by rád našel aspoň kousek z těla zakladatele jeho koleje.
„Horacio, to kde se jeho mrtvé tělo nachází tě nemusí zajímat a co s ním chceme dělat? Totálně je zničit, nebo odstranit z povrchu této planety,“ odpověděl mu Severus. Mávnul hůlkou a fialová bariéra, která byla nyní celá černá zmizela uvnitř jeho hůlky.
„Díky ti Severusi, omlouvám se, že jsem prozradil, že jsi živý a to, že jsem byl tak pošetilý a troufnul si postavit se magii Zmijozela svojí magií, kterou nedokážu plně použít. Jako by mi něco chybělo. Vždy jsem byl imunní proti nátlaku černé magie od Voldemorta, ale tahle mě skoro pohltila, už nejsem tak čistý, jak jsem býval. Promluvíme si později, nyní je tu mnoho uší i očí,“ pronesl Harry, postavil se na nohy, promnul si své zelené oči a rozhlédl se po cvičících studentech.
Harry dvě hodiny přecházel mezi studenty a radil jim, jak správně používat odzbrojovací kouzlo. Všichni ostatní z Brumbálovi armády dělali to samé a učitelé jen dohlíželi, aby se někdo vážně nezranil.
„Minervo, začínám se bát, že Harry před námi tají plno věcí a mohu jen hádat, ale nezdá se, že by na tom byl nějak moc dobře. Jeho tajné plány jsou založené na nejistotě a obrovském hazardu. Sama jste slyšela, že chce udělat něco, co může způsobit zamoření Zapovězeného lesa zlem z podsvětí. Mohu jen doufat, že staré příběhy o bojích s Pány hlubin nejsou pravda,“ pronesl vedle ní Horacio.
„Drahý Křiklane, pokud jde o boje proti Pánům hlubin, tak jde o čistou pravdu podloženou zápisy v deníku Godrika Nebelvíra i Helgy z Mrzimoru. Harry by nikdy nedovalil, aby byl les zamořen zlem, jen aby zničil pozůstatky Zmijozela, což nechápu,“ odpověděla mu Minerva.
„Všichni toho nechápete ještě mnoho. Jen ten, kdo ovládá černou magii, nebo ten kdo jejímu vlivu byl delší dobu vystaven pochopí, že zdrojem nejhorších kouzel černé magie je tělo Salazara Zmijozela a jeho stále žijící duše,“ pronesl za jejich zády Draco Malfoy.
„Cože? Duše nemůže žít bez těla,“ pronesl Křiklan.
„Dobře víte, že to není pravda. Sám jste účinky jednoho temného kouzla potvrdil mladému Voldemortovi a ne, neřekl mi to Harry, ale sám Voldemort, když jsem mu jednou pronikl do mysli, během hodin černé magie a její moci, které mi dával,“ pronesl Draco a Horacio zbledl.
„Byla to největší chyba, nikdy jsem mu o viteálech neměl nic říkat, dobře jsem věděl, proč proti tomu Albus tak moc bojoval,“ hlesl Horacio a Minerva zbledla.
„Chceš nám tu říci, že Salazar může znovu povstat?“ optala se Minerva.
„Ne, on byl první kdo se pokusil viteál vytvořit, ale nepovedlo se mu to. Oddělil od sebe sice kousek své duše a vložil ji do nějaké věci, ale zapomněl, že duše by měla po jeho smrti nabýt znovu lidskou podobu, takže existuje jen jeho duše, která cestuje po světě a dává sílu některým černokněžníkům,“ vysvětlil Draco.
„Co vlastně chystá?“ optala se Minerva.
„To ani já sám nevím přesně, ale vím jedno. Když šel včera navštívit Smrtijedy, nic mu neudělali a to věděli kdo je. Dokonce na nepoužil jediné kouzlo, aby se jich zbavil nebo tak něco, prostě z tama odešel a nikdo neměl zkřivený ani vlásek,“ pronesl Draco, ale jakmile dokončil poslední slovo, svezl se k zemi.
„Draco, je ti něco?“ optal se Horacio a plesknul jej několikrát po tvářích. Hned na to zkusil tep, po chvíli jej ucítil, ale byl velmi slabý.
„Rychle ho vezměte na ošetřovnu,“ křikla na dvě čekající ošetřovatelky.
„Někdo ho zaklel, je v umělém spánku a probudit ho může jen ten, kdo ho zaklel,“ pronesl Horacio a díval se po studentech. Nikdo nejevil známky, že by na Draca nějaké kouzlo seslal. Podíval se směrem k Harrymu a ten se díval zase jeho. Na tváři měl podivný úšklebek a pak se k Horaciovi rozešel.
„Potřebujete něco, Horacio? Díváte se na mě tak podivně,“ řekl Harry a bylo v jeho hlase cítit trochu ironie.
„Někdo kouzlem poslal Draca do umělého spánku a to ve chvíli, kdy nám o tobě říkal podivné věci,“ ozval se Aberforth, který vystoupil ze stínu stromů.
„Takže jsem hlavním podezřelým? Můžete si zkontrolovat poslední kouzla na mojí hůlce, dokonce mohu vyvolat historii kouzel, která jsem použil jen rukou. Hádám, že víte jak na to, tak můžete začít,“ pronesl směrem k Aberforthovi a z jeho hlasu kypěla radost.
„Jistě, ale ty jsi to neudělal, sledoval jsem tě každou chvíli od doby, co jsi vyšel z lesa,“ pronesl Aberforth.
„Kdo to tedy podle vás udělal?“ optal se Harry.
„Nikdo ze studentů, nebo spíše nikdo kdo jde vidět,“ odpověděl Aberforth a mávl hůlkou. Nic se nestalo a on se zamračil.
„Kde je neviditelný plášť, který vlastníš? Ten jediný dokáže odolat všem kouzlům, které by se proti němu nebo osobě, kterou skrývá. Je to někdo ze Smrtijedů?“ optal se Aberforth a Harry se rozesmál. Nikdo z učitelů nechápal, proč se směje.
„Aberforthe, můj plášť má většinou Severus, který se pod ním už celý rok skrývá a chodí si tu po školních pozemcích a hlavně pro jídlo do kuchyně, že Severusi?“ řekl Harry a Severus, který byl nechtěně zatáhnutý do téhle diskuse, vytáhnul Harryho neviditelný plášť.
„Ještě nějaké záludné otázky?“ optal se Severus a mrknul na Harryho.
„Ne, jen bychom rádi věděli, co se včera stalo v úkrytu Smrtijedů, kam jsi místo Draca šel,“ optala se Minerva.
„Jen jsme si trochu pokecali. Rozdal jsem jim plno nových rozkazů koho zabít, kde zaútočit a podobně. To jste chtěli slyšet?“ optal se ironicky Harry, otočil se a vydal se dávat pozor na studenty.
Když si všichni byli jisti, že každý odzbrojovací kouzlo zvládnul, vykouzlil Harry pár tisíc polštářků a nechal studenty procvičovat omračovací kouzla. Dostal se k Eleonoře, která měla za soupeřku jednu ze svých kamarádek, ale ta ji jen šetřila.
„Eleonoro, zkus to proti mně,“ pronesl Harry a vytáhnul svoji hůlku.
„Proč vytahuješ hůlku? Vždyť umíš kouzlit bez ní,“ podivila se Eleonora.
„Chci tvojí kamarádce ukázat, jak lépe zacházet s hůlkou a tobě také, ale ty si hůlku schovej a kouzli bez ní,“ řekl Harry a Eleonora se zarazila. „T. to mám kouzlit bez ní? Co když mi to nepůjde?“
„Ale půjde, jen si musíš věřit. Představ si, že máš v ruce hůlku a použij na mě jakékoliv kouzlo,“ řekl Harry. Eleonora tedy hůlku schovala, napřáhla prázdnou ruku a švihla s ní, jako by v ní měla hůlku. Před Harrym zavířil vzduch a do něj by narazilo kouzlo úplného spoutání, ale mávnul hůlkou a jen slabě řekl, „Protego.“ aby to slyšela ona i její kamarádka.
„Teďka vyzkoušíme, jak se ubráníš omračovací kletbě,“ hlesl Harry a to se na ně už dívalo několik dvojic, které stály kolem nich. Harry řekl kouzelnou formuli nahlas, aby Eleonoru připravil na svůj útok a udělal hůlkou podivný pohyb, který se podobal základnímu pohybu pro omračovací kouzlo, ale tenhle byl o něco vylepšený.
„Protego!“ křikla Eleonora a vztyčila dlaň letícímu paprsku. Paprsek se odrazil do země před ní, ale ve stínu toho prvního byl schovaný druhý. Eleonora hýbla zápěstím a paprsek se také odrazil do země.
„Velmi dobře, od teďka cvič všechna kouzla bez hůlky. Pokud nebudou účinná v neverbálním provedení, cvič je verbálně a pak teprve neverbálně. Je to něco jiného než kouzlení s hůlkou, ale zvykneš si, teda pokud budeš chtít kouzlit bez hůlky, což je někdy pomalé a v nebezpečných chvílích se hodí rychlé reakce,“ pronesl Harry a dodal, „Viděli jste, jak jsem udělal ten pohyb hůlkou? Do klasického pohybu pro dané kouzlo stačí přidat pohyb pro rychlé opakování předešlého kouzla, vyslané vaší hůlkou a druhé kouzlo bude mít zpoždění necelé dvě sekundy za tím prvním, což protivník nikdy nečeká. Naučte se to, ale varuji vás, nepoužívejte to u kouzel, které vám později nedám na seznamu kouzel, která se takhle dají používat.“ Když domluvil, nikdo nebojoval a všichni jej poslouchali. Učitelé si jen zkusmo vytáhli hůlky a vyzkoušeli pár kouzel, pak spokojeně vstoupili mezi studenty a začali je také učit.
Nicméně se ten den našlo plno učitelů, studentů i Harryho přátel, kteří o jeho činech začali pochybovat. Změnilo se i jeho chování, což je překvapilo nejvíce a nikdo nevěděl, čím to je