3. kapitola
...asi kolem osmé hodiny se do Kvikálkova přemístili smrtijedi. Bojovali jsme s nima, ale potom nějaký smrtijed srovnal dům se zemí a vyčarovali nad ním znamení zla. mysleli jsme, že si byl v domě".
„ To-to není možné. A co Dursleyovi? Co s nima je?"ptal se zaražený Harry
„Myslíme si, že jsou mrtví" odpověděl mu Moony.
Tohle byla další rána pro jeho psychiku. „ Kdo ještě zemře kvůli mně? Nejdřív máma a táta. Potom Cedrik, Sirius, Brumbál a teď ještě Dursleyovi? Kdy to všechno skončí?". Takovýmto směrem se stále ubíraly jeho myšlenky, že si ani nevšiml, že na něj někdo mluví. Ani si nevšiml, že přišlo několik členů. Když se trochu vzpamatoval, tak si vyndal svou novou hůlku a přivolal si skleničku a whisky. Popadl láhev a nalil si. Naráz to kopl do sebe a všichni na něj upírali své oči. Když se chtěl nalít další sklenku, tak mu někdo vytrhnul láhev z ruky. Otočil se, aby zjistil, kdo to byl. Nebyl to nikdo jiný, než Remus.
„Můžeš mi vysvětlit, proč kouzlíš, když ještě týen bys neměl?Můžou tě vyhodit ze školy. Copak si to neuvědomuješ?Už si to měl jednou o fous".
„Nevyhodí" řekl mu s naprosto klidným hlasem, které všechny překvapil.
„Jsi si tím nějak moc jistej. Asi si myslíš, že když si slavný, tak ti to prominou, když už přiznali, že se vrátil?"
„Nemyslím, že by mi to prominuli jenom proto, že ty říkáš, že jsem slavný. Nevyhodí mě, protože jsem nepoužíval hůlku, kterou mají na ministerstvu zaregistrovanou. A ikdyby mě chtěli vyloučit z Bradavic, tak mi to je jedno, jelikož se tam nevracím"
„ Cos myslel tím, že nejdeš do Bradavic a to s tou hůlkou?"zeptal se zaraženě Rem
„Tak, jak sem to říkal. A ta hůlka? Tu sem si dnes koupil na příčný. Spíš než koupil je říct dostal. A to že se nevrátím do školy mi nevymluvíš".
„Dobře. Ukážeš mi aspoň tu hůlku?" Aniž by mu odpověděl, tak mu ji podal. Moony na ni koukal jako na svatý obrázek. Chtěl s ní něco vykouzlit,ale nicse nestalo, což ho doslova překvapilo.
„Jaktože se nic nestalo? A navíc jsem ještě nikdy neviděl hůlku z takovéto barvy. Ani nevím, z jakého stromu by mohla být vyrobená" vydechl.
„Nic se nestalo, protože s ní dokáže kouzlit vyvolený. A je vyrobená z krále stromů a obsahuje 9 složek. a k tomu se k ní váže jistá legenda" odpověděl jim naprosto nezaujatě Harry.
„Legenda? Král stromů? O čem to tady mluvíte pane Pottere" ozvala se Minerva McGonagallová.
Začal jim teda vyprávět celý den až do příchodu na štáb. Během jeho vyprávění nikdo neřekl ani slovo.
„Ale stejně by mě zajímalo, proč smrtijedi zaútočili právě dnes"zamručel Moody.
„ Jo, tak to já taky nevím. I když....Sakra.Kolikátého je dneska?"
„ Na co to potřebujete?"
„Prostě mi to někdo řekněte" prskl Harry.
„No, když to potřebuješ vědět, tak je 23. července" odpověděla mu Tonks.
„Sakra, jak sem mohl zapomenout na to ochranné kouzlo. Jsem naprostý debil". Pak si to ale uvědomil. Kdyby na to nezapomněl, tak by jěště jeho příbuzní žili. „Je to moje vina,že jsou mrtví".
„To není tvoje vina Harry. Zabili je smrtijedi, ne ty!" snaži se ho utěšit Rem.
„ Kdybych nezapomněl, že dnes končí to kouzlo, tak bych je mohl odvézt do bezpečí."
„Hlavní ale je, že vy jste v pořáku. Na nějakých mudlech přeci nezáleží" ozval se Moody. To ale neměl dělat. To Harryho doslova naštvalo. Vytáhl hůlku a zamířil na starého bystrozora. Udělal pohyb a......