Baxin povídky

Objevili se před starou budovou, která byla obklopena lesem. Vydali se tedy k hlavní bráně, kde stál strážný.

„ Nazdárek Alfrede, musím tam zařídit jednu zkoušku a tihle jdou jako komise" dopověděl Moody.

„ Jasně Alastore, jen dám vědět tomu bručounovi nahoře, že jste přišli." Vzal kus pergamenu, na který napsal zprávu a nechal jej zmizet. Návštěvníky tedy pustil dál a po jejich odchodu se vrátil ke čtení novin.

„ Koho myslel tím bručounem?" zeptal se Moony.

„ Tak se tady říká šéfíkovi- teda tajně. Protože když má blbou náladu, tak řve na každého a za jakoukoliv blbost. Třeba jsem se nedávno doslechla, že seřval jednoho studenta za to, že neměl dostatečně bílé zuby atd." řekla Tonksová.

„ Pro upřesnění se jmenuje Patric Peters. Je to nejstarší žijící bystrozor. Odmítl jít do důchodu, tak mu dali alespoň tenhle flek. No nic, pospěšme si, než tam něco provede"zamručel Moody. Když vešli do vstupní haly, tak ho uviděli, jak stojí pře fotografií jednoho smrtijeda, jak tam něco připisuje k jeho prohřeškům.

„ Co si to sakra dovolujete Pottere!! Přidávat falešné informace nebo blbosti ke zločincům je zakázané. No tak vysvětlíte mi to? Já čekám"dožadoval se Moody.

„ To jsou ale pravdivé informace. Tenhledsten je jeden z pěti smrtijedů, kteří zapálili dům Woodových a zavraždili Améliinu mámu. A navíc tento" ukázal na fotku " Amélii sám osobně mučil. Proto vám řekla, že jsem ji zachránil život. Tak jsem sem přidal teda pravdivé informace. Tak to teda není trestné. A propó, začneme už stou zkouškou nebo ne?? Jsem tady něco přes patnáct minut, takže se poněkud nudím."

„ Tak teda když po ní tak toužíte, tak prosím. Ale až to projedete na nejvyšší čáře, tak se ke mně nechoďte vyplakat" řekl Moody.

„ Spíš až já tu zkoušku udělám, tak vy nechoďte za mnou Pošuku."

„Harry!!Omluv se Alastorovi."

„Ani mě nehne Remusi. On mě nenávidí, tak si to nenechám líbit."

„Tak už toho nechte. Alastore běžte zařídit věci potřebné k té zkoušce, ať už odsud jdeme pryč. A mimochodem, už nechci slyšet žádné hádky. Je vám to jasné?"ozvala se Minerva.

„Jasné" řekli najednou a pak po sobě hodili vražedné pohledy. Pak Moody odešel.

„ Harry. Jsem ráda, že se ti nic nestalo" řekla jeho babička a přitiskla si ho. Harry byl rád, že ji má na blízku a bude dohlížet na jeho zkoušku. Remus to celé sledoval a usmál se. Pak si ale uvědomil, že Harry jako jediný musí podstoupit zkoušku, kterou nikdo pro dosáhnutí členství nemusel podstupovat. Dokonce i několik studentů zdejší vysoké školy touto zkouškou neprošli. A to jim bylo minimálně 22 let. A on to bude podstupovat v 17 letech. Když v dálce zaslechli kroky, tak se od sebe ti dva rychle odtáhli a podívali se směrem, odkud se kroky ozývaly. Zpoza rohu se vynořila Tonksová,Moody, Pastorek a ještě asi šest lidí, kteří měli na svých hábitech vyznačené B bílé barvy. Když k nim dorazili, tak na ně pokývli hlavou na pozdrav a vydali se dveřmi , které byly od nich nalevo. Tonksová Harrymu oznámila, ať jde za nima a tak tedy vyrazili. Objevili se v místnosti, která vypadala jako šatna a nemýlil se.

„ Tak pane Pottere, tady si vezmete tento hábit. Asi si říkáte, proč si brát jiný že? Odpověď je jednoduchá. Tento hábit je opatřen kouzlem tak, že komise bude vidět to, co vy. Až jej budete mít, tak se vydáte tamtěma dveřmi. Je vám to jasné?" zeptal se jeden z bystrozorů.

„ Samozřejmě, že je."

„Dobrá, tak mi teda půjdeme"řekl a ukázal ostatním jiné dveře.

Jakmile odešli, tak si Harry sundal svůj cestovní plášť a navlíkl si ten černý, nakterém bylo bílé B. Teď si připadám jako táta pomyslel si. A se vzpomínkami na svého otce vešel dveřmi, které bylo pro něho. Objevil se v místnosti, která připomínal sklepení v Bradavicích, ale tahleta byla temná. V rohu místnosti se ozvalo šustění. Otočil se a zahlédl tam pohyb. Rozsvítil si hůlku a uviděl aspoň dva tucty šotků. Ještě, že jsem si ve volných chvílích četl z knihy dědice pomyslel si. Vyslal tedy na ně zaklínadlo. Žlutý paprsek se zaryl do podlahy pře šotkama a ti se překvapením zastavili. Když se chtěli rozeběhnout, tak se kolem nich vytvořila koule žluté barvy, která jim znemožňovala pohyb. Harry se spokojeně usmál. Rozhlídl se okolo sebe a všimnul si, že tam je truhla. Jelikož byl zvědavý, tak kouzlem na dálku otevřel truhlu. Z ní však vylítl mozkomor. Věděl, že je to jenom bubák, ale rozhodl se využít patrona. Je to zkouška, tak proč si nešplhnout že? pomyslel si. Ze všech sil vyslovil zaklínadlo Expecto patronus. V tom se před ním objevil jelena, který bubáka zahnal zpátky. Harry pro jistotu truhlu zamknul a poté se jeho patron rozplynul, když kolem neviděl žádný zdroj nebezpečí. Najednou se před ním zjevily dveře, které se otevřeli. Prošel jima a bojoval s různýma nestvůrama, o kterých se učil na škole, ale ještě je nikdy neviděl v reálu. Teď to bylo obtížnější, jelikož po něm šlo několik desítek oblud najednou. Se všema se nakonec vypořádal a ani jedna z oblud se k němu nepřiblížila na víc jak dva metry. Znovu se před ním objevily dveře a on do nich vešel. Takhle prošel ještě deseti místnostmi, ve kterých bojoval se vším možným i s tím, o čem ještě v životě ani neslyšel. Pak se pře ním ale zjevili dveře, které se o těch předchozích lišily barvou i tvarem.

To budou nejspíše poslední.- Jo a taky nezapomeň, že taky nejtěžší, protože jestli sis nevšiml, tak ta obtížnost byla vidět.- Jo všiml sem si a taky jsem se se vším vypořádal. Když to tak vezmu zpětně, tak jsme tady minimálně už tři hodiny.- Jo, taky se mi zdá. Tak co, jdem na to?- Jo jdeme. Šáhl tedy na kliku a otevřel dveře.

****************

Minerva. Tonksová, Remus, Moody a ostatní se vydali dveřmi, které vedli do vyššího patra. Tam si sedli do křesel a vyčkávali. Pak pozorovali Harryho, jak vchází do první místnosti. Najednou se na něj vyřítilo několik šotků. Zvládl to na jedničku, ale všechny v místnosti spíš zajímalo, co to bylo za kouzlo, které neznají. Pak si všiml truhly, kterou otevřel a vylítl z ní mozkomor.

„On se bojí nejvíce ze všeho mozkomorů?" zeptal se překvapený bystrozor.

„Ano. Ve třetím ročníku se s nima setkal ve skutečnosti."ozval se Moony.

„Ve třetím ročníku?"vyvalili na něj všichni oči a dále sledovali Harryho počínaní. Když vykouzlil hmotného patrona, tak jim málem už oči vypadli z důlků.
Pak se znova ozval bystrozor Thomas Franclin.

„Kdy prosím vás zvládl vyčarovat hmotného patrona?"

„ Ve třinácti" odpověděl mu Moony. Franclin už se nezmohl na nic a jenom sledoval(stejně jako všichni ostatní) jak prochází bez větších problémů ostatními místnostmi. Teď už zbývala jenom jedna místnost. Třináctá. Vzali pergamen a napsali na něj zprávu pro několik bysrozorů, se kterýma se Harry setká v poslední místnosti. Viděli, jak Harry šahá na kliku ode dveří a jak vstupuje.

***************

Jakmile otevřel dveře, tak se ocitl v chabě prosvětleném lese. Slyšel okolo různé zvuky, které mu připomínaly Zakázaný les. Vydal se vpřed a rozhlížel se na všechny strany, jestli nezahlédne nějaký pohyb. Před ním se objevila mantichora. Když se jí zbavoval, tak zahlédl černý plášť. Na nic nečekal a vyslal tím směrem omračovací kouzlo, které zasáhlo svůj cíl. Vydal se za ním a spatřil tam jednoho bystrozora, kterého viděl v pátém ročníku na ministerstvu. Seslal na něj zaklínadlo z dědičné knihy. Když se ho někdo dotkne, tak ho to omráčí a navíc bude také pod tím kouzlem. Jakmile to udělal, tak mu vzal hůlku a vylezl na blízký strom a vyčkával. Chvilku nato přišla další osoba a jakmile se jej dotkla, tak opadla. Harry se chválil nad svou genialitou. Slezl ze stromu a šel si najít dalšího. Podle stop v zemi poznal, že tudyma někdo před ním prošel. Sledoval je, až nakonec jejich vlastníky zpozoroval. Vzal kamínek a hodil jej někam do strany. Schoval se za strom a pozoroval je, jak jdou za zvukem. Pak vykročil zpoza stromu a omráčil je. Vzal jim jako předchozím hůlky a strčil si je do hábitu.

Kolik jich tady asi je?- To nevím, ale určitě tady mají nějaké ty pastičky.- Taky si myslím.-Jdem si je najít?-Já jsem pro.- Tak jdem na to.-Jo.

Vydal se tedy najít ten zbytek. Pro jistotu si však kolem sebe vykouzli štít, který není vidět. Po asi patnácti minutách našelaspoň dvacet osob, které se rozhlíželi po okolí. Pak si jeden z nich všimnul Harryho a seslal na něj ozbrojovací kletbu. K jejich velkému překvapení bylo to, že Harry mířil přímo do onoho paprsku. Nic se mu však nestalo. Teď byla řada zase na něm.

„Expeliarmus-Mloby na tebe- Impedimenta- Electre static..-Drag maxima-Expeliarmus maxima.“

Harry sesílal kouzla tak rychle, že se tomu divili. Po počátečním překvapení se vzpamatovali a tak na něj sesílali kouzla. Žádné však neprošlo jeho štítem. Potom Harry vyslovil kouzlo, které niko z nich neznal a tak nevěděli, jak se mají bránit. Z jeho kouzla se však vytvořila obrovská síť, která je všechny chytla. Sesílali kouzla,ale marně. Jediné kouzlo, které jí prošlo bylo odzbrojovací a to doslova hromadné. Když si to tak Harry uvědomil, tak chytl v této místnosti dvacet čtyři bystrozorů. Byl šťastný. Před ním se otevřeli dveře a Harry do nich vešel.

*************

V pozorovací místnosti viděli, jak Harry dopadl prvního a jak odpadl jeho kolega, který se jej jenom dotkl. Sledovali jeho rituál( každému vzal hůlku). Pak došel na mýtinu, kde bylo několik zkušených bystrozorů. Byli překvapeni , když Harry šel naproti kouzlu a nakonec se mu nic nestalo. Také jeho triumfální kouzlo se jim líbilo a nakonec jako vždy jeho rituál. Všichni se sebrali a šli za ním dolů. Ocitli se v místnosti, do které se dostali z auly. Pak se dveře otevřely a dovnitř vešel Harry.